Energie vesmíru

Můj mail si za posledních dvanáct měsíců pěkně máknul. V životě jsem neposlala tolik pošty. Odpovědi na otázku, kde kupuju koženky, látky, zipy, výztuže a zase koženky lítaly do všech stran. Skoro denně. Posílala jsem tipy, kam s dětmi v Praze. A kam k moři. Co koupit vnoučatům k narozeninám. A psala i domácí úkol za jednu malou slečnu z dějin umění. Vše na vaše přání.

Pod falešnou záminkou, že mi taky zašle svou fotku, jsem byla donucena vyfotit svůj vlastní účes ze všech stran. Prý jsem měla být vzorem pro její novou frizúru. Ale nevím - zpátky mi nikdy nic nepřišlo.

Radila jsem nákupem s kobercem, s rostoucí židlí a s čištěním bílého gauče. Vedla jsem on-line někoho neznámého svým popisem k ušití kabelky. A ta se povedla.

A protože kosmická energie funguje: dáš = dostaneš, mě zas na oplátku - z jiných(!) adres - zcela překvapivě chodily doporučení a nápady přesně podle mého gusta! Jako třeba na tuhle knihu. Vydána a opěvována před lety, pak beznadějně vyprodána a teď - těsně těsně před zimním slunovratem - vyšel její dotisk.

Osobně nemám k Malému princi žádný speciální vztah, ...

... ale k prostorovým literaturám ano!!!

Milovala jsem takové knížky jako malá a i dneska se na ně můžu radostí ušahat.

Obrazovou knížku jsem si (mu) proto musela okamžitě objednat, ...

a když to Kubka po o zalomil, hned v den vyzvednutí v e-shopu jsem se s ní musela intelektuálně pomazlit.
...
Až ji Jakub rozbalí pod stromečkem, zkusím mu ji představit jako
publikaci určenou pouze k prezenční výpůjčce,
rozuměj: čte se s mamkou na klíně.
Uvidíme co jeho jemná motorika na papírové objekty.
A co teprv jeho temperament ... :o)
...
A Petro, děkuju ti moc!