Stránky

středa 20. února 2013

Retrospektiva Karla Malicha





Ta výstava je jiná.
Na zemi měkký koberec.
Objekty visí na niti.
A odkudsi promlouvá Jiří Lábus.

On je totiž Karel Malich jiný člověk. Vidí a dokáže zachytit světlo. Zhmotnit svět. Jemně. Lehce. Vidí a ztvárňuje dráhy energie - formou jedinečných drátěných plastik (rád pracuje s čistýma rukama a v tichu, proto žádná hlína, žádné letování plechu). (Jen) subtilní linka. V tom je novátor. Přijměte pozvání a zkuste poznávat jeho svět. Na výstavě zvedejte hlavu vzhůru k objektům, klekejte si na kolena k popiskům a sledujte v Jízdárně Pražského hradu jeho černobílé geometrické instalace zobrazující nebeské konstelace, přírodní děje nebo pohledy do vlastního těla. Vstup a konec výstavy jsou dost odlišné. Pro zjednodušení: tma versus světlo. Přistoupíte-li na hru autorů koncepce výstavy, můžete z nevědomí projít cestou až k Lidsko-kosmické souloži - k dílu, do něhož Malich promítl veškerý svůj úžas nad zázrakem života.

Odlehčit - když už ne hlavě, tak aspoň tělu - můžete pak na balkóně, v pohodlném sedáku. Expozice zde je naopak hodně barevná. Divoce. Jasnými barvami, které zahřejí. Malich v rozhovoru v katalogu k výstavě říká, že mu tempery smrdí, tak proto ty pastely, a ještě kvaše a kresby úhlem.

Ta výstava je krásná.
Trvá do května.
A já už se teď těším, až se na ni půjdu podívat znovu.


Černý začátek.
Tuto instalaci Kuba nazval kachnou, čímž mě na úvod naprosto šokoval a navždy přesvědčil, že tahat děcka na výstavy
má smysl.




Koukat a číst, číst a koukat, nutno. Bílý konec.


Instalace ve výšce, názvy děl u nohou.
Muž se pokouší vysvětlit synovi, že se jedná o geometrickou abstrakci, nikoli patrovou garáž ...
... a tak si Kuba s autem zajezdil aspoň na klimatizaci .
Kubínek relaxuje v patře a hledá, hledá, kde sedí ten pán, co čte Malichovy básně.




Po: zničení, oba. Já nejspokojenější.
V tašce - do které by se vešel i Kuba - velkoformátový katalog k výstavě, retro leporelo a minimalistická placka.

Prostě nedělní odpoledne podle mého gusta.

22 komentářů:

  1. Jste úžasní rodiče, umíte si užívat života i s Kubíkem...všechno to strašně letí a utíká...musím se nad sebou trochu víc zamyslet...VOKOPKA

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejmilejší Vokopko!
      Někteří kamarádi, kustódi nebo cizí návštěvníci výstav na nás nezřídka hladí dost úkosem, proč s sebou máme toho malého bimboše, ale když on se do skříněk na tašky už nevejde ...
      Na čelo si klepala i paní, co mi prodávala vstupenku v Rudolfinu, měla jsem pár dní před porodem a asi to na mě bylo i vidět ...
      Ale když já si nemůžu pomoct ... já výstavy miluju ... :o).
      A díky moc za krásný komentář!!!

      Vymazat
  2. Opravdu výborná úvodní fotka. Dala by se v klidu použít na plakát.Super.
    A to jsou chvíle, kdy Vám závidím život v hlavním městě :-). Ach jo! Malich! Srdeční záležitost. To neuvidím. A Tonda teď už vůbec ne.Ta jízda s dítětem vlakem . Pak další doprava. Já hotová, on hotový :-) )A kolikže má vlastně Kubík roků? Měla jsem dojem, že je lehce starší než Tonislav.( I když vím, že v tomto věku dělá každý měsíc divy). Když MY jdeme na výstavu, dítko proletí expozice jako neřízená střela ( díky díky muzeu umění za volný vstup ve středy a neděle!!, protože jinak bychom to nemohli absolvovat několikrát, abych z toho alespoň něco měla..:-) ). :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moni,
      však my s mužem z toho byli taky pěkně zničení, šlo se pak rovnou na horkou čokoládu s rumem!
      Kubovi je 21 měsíců (14 kg!) a občas má dosti tvrdou palici, takže třeba vymluvit mu tu patrovou garáž - navíc v tichosti - bylo náročné. Jenže když to dítko zahlédlo v abstrakci kačenu, tak jsme s mužem málem zatlačili slzu dojetím.
      Je to fuška to rodičovství, to bez debat. Ale pak ty odměny ... :o).
      PS: A kdybys chtěla, napíšu ti ceny za různé kroužky, které v Praze platíme, závist velkoměsta tě obratem přejde ... :o).

      Vymazat
    2. Ahoj Rosi, no, to já "závidím" jen ten blízký přístup ke kultuře galerijní. Jinak jsem moc ráda a vděčná za to, že žiji kde žiji. Olomouc miluji.Co se týče cen, je mi to jasné. Zprávu jsem si četla včera večer po svém návratu z lektorování kurzu, kde jsme zrovna probírali placení a částka 1 190 Kč. za půl roku, keramika, šokuje svou " nízkostí" i olomoučáky. ( jinak Toninovi je 20 měsíců, tak mám asi konečně hyperaktivní dítě :-) )

      Vymazat
    3. Cože???
      Hned se jdu kouknout, kolik stojí Regiojet, by se mi možná i vyplatilo dojíždět na keramiku k tobě do OLO!!! ... :o).
      A tu Olomouc mám na seznamu,
      taková silná blogerská komunita a já tam byla jen jednou v životě (na přijímačkách, mě nevzali, ale uražená na vás nejsem ... :o)).

      Vymazat
  3. Ta prva fotka je neuveritelna:) kolko toho zvladate vidiet, klobuk dole:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky mám z ní radost,
      protože v neděli byl na té výstavě snad celý národ - jsem ráda, že se mi tam nikdo cizí nevecpal ... :o)

      Vymazat
  4. musim si tvoje tipy nekam zacit zapisovat!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslíš, jako je Maurerův žebříček restauraci,
      že by byl i
      Mitnikův průvodce ... ?!? ... :o)

      Vymazat
  5. Zajímavá výstava a moc se mi líbí i fotky z ní :-)
    Ta první by se hodila i na plakát!
    Obdivuji Kubíčka, že tak to zvládá umění, já mám značné rezervy ještě teď ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chudák nemá jinou šanci,
      už těhotné na výstavách se mi všichni smáli, co z toho dítěte vyroste ... :o).
      PS: Fotek bylo mnoho, ale většina rozmazaných, pač naše výstavy jsou teď tak trochu vcelku vlastně hodně v poklusu ... :o).

      Vymazat
  6. Krása, úplně si to představuju a doufám, že se tam taky dostanu podívat... Ale to dítko máte vážně andělské, náš zázrak života by vystavená díla asi znehodnotil, je jak torpédo. Praktikujeme raději variantu nejřív jeden hlídá, pak se vystřídáme. Trvá to sice jednou tolik, ale to blaho ze samoty!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blaho samoty ... :o)
      Ptala jsem se druhý den muže, jak se mu líbila ta výstavní koncepce, řekl, že netuší, o čem mluvím. Změny barvy koberce si třeba vůbec nevšiml, takže ... máme sice pěkné rodinné fotky z výstavy, ale váš scénář je určo lepší!
      A přijeď, koukni a napiš, jak se líbilo tobě, jsem zvědavá!

      Vymazat
  7. Další důvodu proč se vydat do Prahy /sama/. Díky za tip a taky za příjemnou, vtipnou a krásně napsanou reportáž. Taky obdivuji Kubíka, jak je hodný, naši borci by v jeho věku přetrhali každou nit. Hezkou neděli .)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čáryfučko,
      kdys jen věděla: něco napíšu a pak si řeknu, jeeeeeeee, to je nudné a nikdo tomu nebude rozumět a smažu to. Napíšu znova, legrace - hihi, pak mi ale dojde, že je to tak slaboduché, že bych měla jít vrátit diplom a smažu to. Těch pár řádek výše tak vzniká celý večer ...
      Ale jsem ráda, že tě výsledek/výstava oslovily!!!
      Děkuju.
      A přeji - slovy hlasatelky československé televize - příjemný a ničím nerušení zážitek!!!

      Vymazat
  8. tak to věřím, bylo by i podle mého. Mrzí mne, že jsem se nenarodila o 100let dříve, tam byla neděle nedělí. Všechny krámy zavřené, jen u řezníka se prodávalo od 10 do 11hod, to když šly ženské z kostela, aby si koupily na polévku. Chlapi šli v mezičase na pokec do hospůdky a po obědě se korzovalo nebo chodilo po výstavách a divadlech. Úplně jsem se nechala unést... Ta Tvoje reportáž mi to tak trochu připomněla. Krásný zbytek dne Věrka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věruš,
      i mě ta tvá představa úplně rozehrála fantazie, supr že už je skoro víkend ... se teď už úplně těším, protože jaký si to uděláš, takový to máš ... :o)

      Vymazat